| Časopis orientačních běžců dvouměsíčník |
Vydává: Český svaz orientačního běhu e-mail:csob@cstv.cz |
Adresa redakce: Mezi stadiony, P.S. 40 160 17 Praha 6 - Strahov tel./fax: (02) 20 51 32 95 |
V první řadě je patrně nutné se zamyslet nad tím, jaký účel má časopis splňovat. Já jako redaktor bych měl mít zájem o co největší popularitu a tím pádem i odbyt časopisu, t.zn. o obsah co nejpikantnější a nejobjektivnější (ve smyslu absolutní necenzurovanosti příspěvků - ať si každý píše o čem chce a jakým stylem chce - pod článkem je nakonec autor vždy podepsaný a za obsah i formu článku si ručí sám), aby byl časopis čtením lidovým a zajímavým. Svaz pak jako hlavní investor by měl mít zájem na co nejreprezentativnějším vzhledu i obsahu časopisu, t.zn. články mírné, neprovokující, týkající se opravdu pouze "odborné" stránky našeho sportu, a ne už toho, kdo si co dělá po závodech v hospodě či kdekoliv jinde, aby byl časopis vhodným materiálem pro prezentaci OB u masmédií, sponzorů, státních úřadů, jiných sportovních svazů ap. Jak je poznat, zájmy zde jsou různé, ve stručnosti charakterizovatelné asi tak, že redakce by chtěla psát především o lidech provozujících orientační běh, kdežto Svaz o orientačním běhu, který je provozován jinak nezajímavými lidmi. (Poznámka: Možná by se mělo samo vedení Svazu k této otázce vyjádřit, jaký image by chtělo prostřednictvím časopisu orientačnímu běhu vtisknout. Zda se chovat jako nějací fotbalisti, o kterých se prý nedá ani psát, ani číst, protože skutečnost se z novin člověk stejně nedozví, nebo naprosto otevřeně, byť i s přiznáním všech sportovních i civilních "hříchů" O-běžců.)
Zatím jsem se snažil o uveřejňování všech příspěvků, které kdy do redakce došly v původní podobě, pouze s gramaticko-jazykovými úpravami, ač mi třeba nehovořily zrovna ze srdce. Jelikož se však v současnosti vytvořil již poměrně široký okruh přispěvatelů a článků je (po několika žádostech z naší strany těsně před termínem uzávěrky) relativně dost, možná se bude muset redaktorská činnost rozšířit o činnost zvažování, který z příspěvků přijmout, který odmítnout, který nechat autorovi přepracovat... To však stále naráží na dobrovolnost pisatelů, které by možná brzy přestalo bavit stále něco psát a stále si to nechávat vracet k opravení (nehledě na to, že na úpravy většinou není kdy). Cesta by zde mohla vést tím směrem, že sami autoři (třeba na základě tohoto povídání) budou mnohem více kritičtí sami k sobě a autocenzurou u zdroje se tak odstraní ty články, které by mohly nadělat více škody, než užitku.
Dalším podobným, i když už ne tak palčivým problémem jsou občasné nekonečné diskuze okolo různých - většinou pořadatelských problémů ve stylu "kdo má pravdu" a "kdo bude mít poslední slovo". Opět bych chtěl apelovat na pisatele samotné, aby vážili, zda neustále opakované reakce na jeden problém by se měly protahovat časopisem, či ne.
Závěrem tedy lze říci, že nyní, kdy jsme se snad naučili dělat časopis po technické stránce (k prvnímu letošnímu číslu jsem zatím neslyšel mnoho výhrad), zbývá věnovat se více samotnému obsahu. Snad budeme brzy znát stanovisko Svazu (pro zajímavost - časopis dosud stále není oficielní tiskovinou registrovanou jako periodikum na Ministerstvu kultury - zatím to asi nebylo pro nikoho důležité), snad nám budou sami autoři ulehčovat redaktorskou činnost v co největší míře.
za redakci -R-
Tratě postavené Tomášem Podmolíkem na nové mapě v nejzajímavějším terénu v těsné blízkosti Zlína, nabízely pasáže s mnoha kamennými detaily ve vrcholových partiích i členitá údolíčka s pestrou vegetací. Z důvodu zachování orientační náročnosti byla zvolena varianta dvou navzájem farstovaných kol a závěrečného společného "pytle". Muže čekalo celkem 12 900 metrů (5,5+5,5+1,7 km) s 505 m převýšení, na ženy 7 950 m (3,1+3,1+1,7 km) se 415 m převýšení.
Ženy hromadně odstartovaly deset minut před muži. Od prvních kontrol, vzdálených 0,5 km, všechny dělilo 100 m výškových. Ženy se měly objevit po 20 minutách, mužské kolo bylo stavěno na 30 minut. Napětí, jak bude vypadat pořadí po prvním kole, protrhla Iva Navrátilová. S náskokem 1:23 před balíkem si počínala suveréně. Ve druhém kole však udělala chybu, a tak zkušená Petra Novotná (před i po závodě ještě kojící svou ratolest) vbíhala do posledního kola již na vedoucí pozici s 50 s náskokem. Iva si vyrovnaným výkonem na zbytku trati udržela druhé místo před Katkami Tichou a Pracnou.
V mužích se očekával souboj Rudolfa Ropka s Tomášem Prokešem. Ropek měl lepší úvod a na diváckou se vyřítil jako první s 34-sekundovým náskokem před Prokešem, Klechem a Janků. V druhém kole ho však chyba stála první pozici - Prokeš vbíhal do třetího kola s náskokem 5 s. Za nimi s již dvouminutovou ztrátou Richard Klech a dalších 42 s dotahující se Petr Vavrys. Kratší závěrečné kolo bylo orientačně méně náročné, a tak se s napětím očekávalo, jak dopadne souboj o 1. místo. Sběrku ještě razil Prokeš těsně před Ropkem, ale Rudolf na doběhu nenechal nikoho na pochybách, kdo je u nás králem a Tomáše s lehkostí přespurtoval pro hlavní cenu 4000,- Kč. V posledním pytlíku pak ještě Vavrys stihl využít chyby Klecha a dostal se na třetí místo.
Jak sami závodníci hodnotili Vrubel Cup '95 vám přiblíží rozhovory přetištěné ze zlínského časopisu Terčík.
Rozhovory s účastníky:Po závodě jsme se zeptali několika účastníků na jejich dojmy, jak byli spokojeni s celkovým průběhem závodu a svým výkonem. U oceněných nás zajímalo i to, jak se svými finančními odměnami naloží.
Petr Bořánek:
1. "Na mém výkonu bylo znát soustředění v Německu a únava z cestování. Na začátku jsem měl horší farstu, druhé kolo jsem šel celé sám, proti balíku už to nemělo takovou šťávu."
2. "Pro mě jsou to dva měsíční žoldy, asi je použiji pro svoji potřebu."
Stanislav Mudrák:
1. "Bylo to zajímavé. Zkazil jsem první kontrolu, dobře postavené, člověk pořád někoho viděl, ale nevěděl, kdo kam běží."
Tomáš Prokeš:
1. "Líbilo se mi to, hezky postavený. Jsem teď trochu unavený ze soustředění. Škoda, že do posledního pytlíku jsem vbíhal před Rudou. Když mě doběhl, chtěl jsem ho pustit dopředu a čekat, jestli udělá chybu, ale on kupodivu nechtěl. Ten závěr pak už byl jasný."
2. "Vzhledem k žoldu 300,- měsíčně peníze zmizí velice rychle. Pokud budete pořádat i příští rok, určitě zase přijedu. Děkuju vám."
Kamil Arnošt:
1. "Teď mi spadla tráva do termixu. No, byl jsem z Německa trochu prošitý, nohy běžet mohly, ale vnitřnosti ne. První kolo jsem se hlídal, abych neběžel moc rychle. Ze začátku jsem se trochu vezl, ale jednou za špatným balíkem."
Marek Janků:
1. "Pěkný, akorát trochu kopce, pěkně postavený. Jsem vcelku spokojen, ve druhém kole jsem už moc nemoh'."
2. "Nevím, ještě zvážím."
Richard Klech:
1. "Hezký závod. Myslím, že stavitel vytěžil z terénu asi maximum. Akorát to třetí kolo se mi vůbec nelíbilo, já bych ho radši natáhl stejně jako první dvě. Ještě v půlce druhého okruhu jsem byl s Ropákem, ale pak jsem měl jinou farstu, trochu chyboval a zezadu mě začal dotahovat Vavrys. Začátek byl hodně rychlý, ještě nemám tu pořádnou šťávu, ještě nejsem pořádně rozzávoděný."
2. "Chcem jet v létě na pětidenní do Francie, tak pokud je do té doby neprojím, tak asi na to."
Katka Tichá:
1. "Velice se mi to líbilo, hromadné starty mám ráda. S holkama jsem se v průběhu pořád viděla, ale psychicky jsem na konci rezignovala. Kopce nebyly tak hrozné jak udávalo převýšení, ale už jsem z nich unavená. Běhám v nich doma, teď v Německu a tady zase. Už se těším někam na rovinu. Jenom forma pořád ne a ne přijít."
2. "Asi jimi pokryju náklady s účastí tady a vůbec pro svou potřebu. Peníze jsou potřeba pořád."
Iva Navrátilová:
1. "S výkonem moc spokojena nejsem. Porazila mě Petra, která ještě kojí, ale jinak velice hezký závod. První okruh jsem měla lehčí, proto jsem asi probíhala první. Na konci jsem pak měla akorát strach, aby mě nedoběhla Katka."
2. "Jaké peníze? Už nic nemám. Zaplatila jsem dluhy, něco půjčila a zbytek padl na cestu sem."
Marek Prášil:
1. "Byl jsem spokojen s atmosférou, s průběhem závodu, ale ne se svým výkonem. Narazil jsem dvě
kontroly do jedné a musel se vracet."
Radka Vyškovská:
1. "S tratí jsem byla spokojená, ale psychicky jsem to nezvládla. Nepodívala jsem se na jeden kód a jsem disk."
Rudolf Ropek:
1. "Byl jsem překvapený jak dobře to bylo postavené. Snad jen ten společný závěr byl hodně dlouhý. Kdybych měl na Prokšíka půl minuty, tak bych ho nestáhl, ale těch 5 vteřin nic nebylo. S výkonem jsem byl spokojený, vždycky když vyhraju, tak jsem spokojený."
2. "Byl bych spokojený i s tisícovkou, ty čtyři tisíce jsou fakt super. Vrazím je znovu do běhání a jelikož příští rok jdu na vojnu, musím začít něco šetřit."
Pavel Pekárek:
1. "Výborný závod. Skvěle zvolený terén, který jsem na Zlínsku opravdu nečekal. Až na tři vyjímky se dá o trati mluvit jen v superlativech (nebyla druhá výměna mapy, ten sedmimetrový šutr byl moc jednoduchý, první kontrola na nejvyšší kopec, ale to byla asi nutnost). Chtěl bych poděkovat Murošovi, že mě po prvním kole upozornil na možnost občerstvení. Úplně nejlepší byl na závěr ten sud s pivem."
Jiří Hlaváč:
1. "Super závod. Měl jedinou chybu, a to že jsem byl letos poprvé s mapou a poprvé na závodech. Hagaby je super závod, ale člověk na to musí mít, aby si s těma prvníma mohl trochu popovídat. Příjemně mě překvapily ty šutry a jemné pasáže vůbec."
Eduard Štěrbák:
1. "Závod byl pěkný, ale moc těžký a dlouhý. Jsem rád, že jsem poznal další orientačně zajímavý terén naší krásné republiky."
Karel Vrubel:
1. Karle, jak vznikl nápad sponzorovat elitní závod?
"Poprvé loni na Poháru elity v Jedovnici. Viděl jsem kvalitní výkony, které jsou proti jiným sportům nedoceněné. A protože je OB divácky nezajímavý a sponzoři raději dají peníze jinam, chtěl jsem svou troškou podpořit ty nejlepší. Doufám, že kluci si za ceny budou moci koupit aspoň boty."
2. Jak jsi byl jako hlavní sponzor včera spokojen se svým pohárem - Vrubel Cupen '95?
"Byl jsem nadšen. Opravdu to byl velký závod a výkony byly na úrovni. Jsem rád, že přijela celá naše špička."
3. Počítáš i příští rok s dalším ročníkem a jeho financováním?
"Velmi rád, pokusím se získat i další sponzory, ale rok je dlouhá doba. Udělám proto maximum."
4. Co by jsi chtěl pro příští rok zlepšit?
"Především, aby mohli běžet i domácí borci: Podmolík, Sadílek, Žemlík, Šidla, Pekárek, Musilová a další. Chtělo by to ještě 'teplejší' termín, aby přišlo více diváků. A konečně zatraktivnit závod ještě vyššími finančními cenami."
5. Včera i dnes jsi byl v lese na dvoudenních závodech. Dařilo se?
"Strašně mě bolí nohy, vcelku jsem spokojený. Včera byl dobrý terén i stavba tratí, dnes to bylo slabší."
Roderich Seitz, zástupce OV WOC '95 - GER:
(ve Zlíně řeší otázky spojené s prezentací činnosti Centra historie OB na MS)
Jednoduchý terén i tratě mi po zimě vyhovovali. Závody měly dobrou organizaci, jak Vrubel Cup tak i první etapa.
ptali se Petr Pernička a Pavel Žemlík
Jako shromaždiště závodu byl vybrán vyzkoušený výletní areál v Žopách u Holešova a v jeho blízkém okolí byl i start, cíl, veřejná a zároveň sběrná kontrola, a shromaždištěm vedl též průběh závodníků do druhého kola (všichni kromě D-18).
Díky mnoha přihlášeným se začalo startovat již v 9hod, avšak většina favortů startovala ke konci startovního pole, předepsané časy nejlepších také nebyly nejkratší, takže závod začínal vrcholit až okolo druhé hodiny odpolední. Ve výsledcích nedošlo k žádnému velkému překvapení, favorité po zimě ukázali, že nelenili, snad jen u D-18 ani ty nejlepší svými výkony neoslnily.
Mezi ženami jasně kralovaly členky LOT Třinec, které si odnesly všechny medaile, mezi muži svedli vyrovnaný souboj Ropek s Prokešem (startovali 8 minut od sebe), ze kterého nakonec vyšel vítězně Prokeš s nepatrným náskokem. V juniorkách je nutno ocenit výkon Lenky Čechové, ač skončila až na druhém místě, neboť na rozdíl od vítězné oddílové kolegyně Pracné běžela celou trať sama. V juniorech se s tratí a počasím nejlépe vypořádal Štěrbák a porazil tak loni neporazitelného L.Matějů. U dorostenců se v čele výsledkové listiny objevilo i několik méně známých jmen, takže dorostenečtí trenéři budou muset patrně během sezóny sledovat poměrně široké spektrum závodníků.
Největším oříškem pro závodníky bylo kromě kopců hlavně počasí, zvláště když pořadatelé, kterým se dá jinak vytknout velice málo (víceméně pouze drobnosti), bohužel podcenili potřebné množství tekutin na občerstvovacích stanicích. Důsledkem toho mnoho závodníků na cílovém doběhu doslova "sotva pletlo nohama" a v mužské kategorii jich také mnoho závod nedokončilo. Je to škoda, protože to na krásný závod za krásného počasí v krásném prostředí vrhlo nepěkný stín.
Před vyhlášením vítězů (které také bylo pěkně připraveno) jsme se ještě zeptali některých závodníků na drobné zhodnocení závodu:
Marcela Kubatková:
"Závod byl pořádně náročný, možná by bylo lépe, kdyby bylo pod mrakem. Tratě se mi velice líbily, myslím, že podobný terén můžeme očekávat i na MS v Německu (kopce, dobře průběžný les, velké převýšení). Myslím, že závod mohl být hezký i pro diváky, kterých tu však mnoho není."
Jana Cieslarová:
"Při dnešním vedru jsem očekávala, že mnoho závodnic s ním bude mít problémy, navíc když bylo málo vody na občerstvovačkách. Při závodě bylo znát velké převýšení tratí, kontroly však byly jasné, jen někdy v soustavách tečkovaných rýh nebylo úplně zřejmé, kde kontrolu hledat."
Tomáš Prokeš:
"Závod byl pořádně dlouhý, běželo se mi blbě a hodně jsem se trápil, zvláště díky nedostatku vody. Pokud jde o tratě, nemyslím si, že by byly postaveny neregulerně (sudá / lichá)."
za redakci -R-
vybral Zdenek Lenhart